|
|
Dělnická strana (sociální spravedlnosti)
Firerová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj a postavení krajně pravicové Dělnické strany (DS) a Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v politickém systému České republiky. Práce obsahuje rovněž teoretickou část, zabývající se různými pohledy na extremismus a radikalismus. Stručně je pojednáno i o postavení krajně pravicových stran ve středovýchodní a západní Evropě. Hlavním cílem práce je zachytit jednak kořeny vzniku Dělnické strany, ale rovněž působení a ideová východiska její nástupkyně Dělnické strany sociální spravedlnosti. Důraz je kladen především na prezentaci strany a jí pořádané demonstrace, neboť jsou hlavním způsobem k získávání jejích podporovatelů. Práce rovněž analyzuje volební výsledky DS (DSSS) a snaží se ji zařadit do českého stranického systému dle teorie Giovanni Sartoriho. Nechybí ani popis organizační struktury strany a jejích přidružených organizací. Poslední kapitola pak pojednává o symbolice a ikonografii strany.
|
|
|
Vývoj české krajní pravice po roce 1989
Kameník, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Vývoj české krajní pravice po roce 1989 se zabývá třemi nejvýraznějšími krajně pravicovými stranami po roce 1989, jimiž jsou Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Národní strana (NS) a Dělnická strana (DS). Jediný krajně pravicový subjekt, který se dokázal prosadit na české politické scéně a získat zastoupení v parlamentu, byla SPR-RSČ. Zbylé dvě strany byly ve volbách neúspešné. Práce má ambici objasnit, proč SPR-RSČ dokázala být úspěšná a ostaní strany NS a DS nikoli. Nejprve je ale v práci vysvětlen samotný pojem krajní pravice. Poté následuje kapitola o SPR-RSČ, která byla významnou politickou stranou devadesátých let, ovšem po neúspěšných volbách 1998 se postupně stala okrajovou politickou silou. Další část pojednáva o NS, která ve volbách byla velmi neúspěšná, ale dokázala svými akcemi upoutat pozornost českých médií. Rovněž práce obsahuje kapitolu o DS, která jako jediná strana byla po roce 1989 Nejvyšším správním soudem rozpuštěna. Avšak strana dnes funguje pod názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti a v současné době je nejúspěšnější krajně pravicovou formací. Posléze následuje stěžejní kapitola objasňující příčiny úspěchu SPR-RSČ a neúspěchu NS a DS.
|
|
|
Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989
Vaníček, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989" pojednává odbornou, ale zároveň čtivou, formou jak o pravicovém extrémismu obecně, o jeho historickém vývoji a jednotlivých ideologiích, tak konkrétně o situaci krajní pravice u nás po listopadu 1989, tak i o jeho příčinách a s tím souvisejících řešení, jak pravicový extrémismus dle zjištění autora v co největší míře eliminovat. Je zajímavé a poučné se dozvídat o tom, jak se západní společnost v době modernizace, tedy zejména v devatenáctém století, proměňovala a jaké dopady tato epocha měla na lidské myšlení a sebeuvědomování. V jaké myšlenkové proudy tato emancipace vyústila a jaký vliv to všechno mělo na světové dějiny. Počínaje nacionalismem, ze kterého vyústily fašismus a následně nacismus, a neofašismem a neonacismem prozatím konče. Všechny tyto jevy měly přirozeně po Sametové revoluci značný vliv i na konstituování naší novodobé extrémní pravice. Zmíněné jevy ovšem nepřicházejí jen tak samy od sebe. Vždy jsou více či méně něčím podmíněny. A právě i těmito podněcujícími, respektive zmírňujícími, faktory se práce zabývá. Stejně jako návrhy na pozitivní řešení problematiky krajní pravice, které jsou rozebírány v kapitole poslední. Práce jistě dobře poslouží nejen případným odborným a praktickým účelům, ale i všem, kdo...
|
|
|
Dělnická strana (sociální spravedlnosti)
Firerová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj a postavení krajně pravicové Dělnické strany (DS) a Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v politickém systému České republiky. Práce obsahuje rovněž teoretickou část, zabývající se různými pohledy na extremismus a radikalismus. Stručně je pojednáno i o postavení krajně pravicových stran ve středovýchodní a západní Evropě. Hlavním cílem práce je zachytit jednak kořeny vzniku Dělnické strany, ale rovněž působení a ideová východiska její nástupkyně Dělnické strany sociální spravedlnosti. Důraz je kladen především na prezentaci strany a jí pořádané demonstrace, neboť jsou hlavním způsobem k získávání jejích podporovatelů. Práce rovněž analyzuje volební výsledky DS (DSSS) a snaží se ji zařadit do českého stranického systému dle teorie Giovanni Sartoriho. Nechybí ani popis organizační struktury strany a jejích přidružených organizací. Poslední kapitola pak pojednává o symbolice a ikonografii strany.
|
|
|
Řízení o rozpuštění politické strany - zkušenosti z české i zahraniční praxe
Schneebergerová, Martina ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tématem této diplomové práce je řízení o rozpuštění politických stran. Jedná se sice o malý výsek z úpravy právního postavení a fungování politických stran, nicméně jde o téma zajímavé a často diskutované. Cílem diplomové práce je přiblížit aplikaci právní úpravy problematiky rozpouštění politických stran na konkrétní případy, a to jak v českém, tak v slovenském, německém a evropském právním prostředí. Po jejím přečtení by čtenář měl mít představu o tom, za jakých podmínek je možné politické strany rozpouštět, kdo podává návrh na rozpuštění strany, kdo o něm rozhoduje a jaké jsou následky rozpuštění politické strany. Práce vychází z právních předpisů, judikatury, monografií, sborníků a odborných i neodborných článků. V úvodní kapitole se pozornost zaměřuje na úpravu politických stran v právním řádu České republiky, je přiblížen pojem bojovná demokracie a stručně i související pojmem extremismus. V druhé části je popsán proces směřující k pozastavení činnosti politické strany, resp. k samotnému rozpuštění, tak, jak je upraven v českých právních předpisech. Jádro této práce tvoří dva pokusy české vlády o rozpuštění Dělnické strany popsané v třetí kapitole. Další dvě kapitoly diplomové práce přibližují zkušenosti s rozpouštěním politických stran na Slovensku a v Německu. Kromě toho, že jsou rozhodnutí...
|
|
|
Vývoj české krajní pravice po roce 1989
Kameník, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Vývoj české krajní pravice po roce 1989 se zabývá třemi nejvýraznějšími krajně pravicovými stranami po roce 1989, jimiž jsou Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Národní strana (NS) a Dělnická strana (DS). Jediný krajně pravicový subjekt, který se dokázal prosadit na české politické scéně a získat zastoupení v parlamentu, byla SPR-RSČ. Zbylé dvě strany byly ve volbách neúspešné. Práce má ambici objasnit, proč SPR-RSČ dokázala být úspěšná a ostaní strany NS a DS nikoli. Nejprve je ale v práci vysvětlen samotný pojem krajní pravice. Poté následuje kapitola o SPR-RSČ, která byla významnou politickou stranou devadesátých let, ovšem po neúspěšných volbách 1998 se postupně stala okrajovou politickou silou. Další část pojednáva o NS, která ve volbách byla velmi neúspěšná, ale dokázala svými akcemi upoutat pozornost českých médií. Rovněž práce obsahuje kapitolu o DS, která jako jediná strana byla po roce 1989 Nejvyšším správním soudem rozpuštěna. Avšak strana dnes funguje pod názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti a v současné době je nejúspěšnější krajně pravicovou formací. Posléze následuje stěžejní kapitola objasňující příčiny úspěchu SPR-RSČ a neúspěchu NS a DS.
|
|
|
Analýza textů zveřejněných v Dělnických listech od roku 2003 do současnosti
Baierl, Tomáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Radek (oponent)
Tato práce odhaluje vývoj Dělnické strany, respektive Dělnické strany sociální spravedlnosti. Dělnická strana je v této práci zkoumána pomocí analýzy partajních novin - Dělnických listů. První část práce pomocí obsahové analýzy rozděluje vydávání na etapy, ve kterých převládala jednotlivá témata. Tato témata odrážejí například články spojené se sociálními rozdíly, protivládními názory nebo s problematikou menšin. Ve druhé části jsou tyto etapy dále analyzovány, především pak diskursivní analýzou. Jednotlivé etapy jsou dávány do kontextu s tehdy aktuálními problémy, volebními výsledky strany nebo vnímáním Dělnické strany společností. Závěr práce je věnován vedlejším výzkumným otázkám, které popisují okrajová témata spojená s Dělnickou stranou (nebo DSSS). Mezi vedlejší výzkumné otázky patří reflektování Autonomních nacionalistů v Dělnických listech, Dělnická strana ve spojitosti s Třetí říší, spolupráce Dělnické strany s německými pravicovými subjekty, antisemitismus v Dělnických listech a Ochranné sbory Dělnické strany. Hlavní hypotézy přistupují k analýze rozdílnými přístupy, přičemž svoji roli v hypotézách hraje rok 2010, který se stal rokem zakázání Dělnické strany. Je otázkou pro tuto práci, do jaké míry bylo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pro Dělnickou stranu klíčové v rámci jejího...
|
|
|
Hranice svobody slova v liberální demokracii
Zícha, Lukáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Autor si v této práci klade za cíl vytvořit obecný hodnotící politicko-filosofický princip omezení svobody projevu v liberální demokracii, jenž by mohl při rozhodování v konkrétních případech pomoci určit, zda je daný projev stále možné (nutné) tolerovat, či zda už svým obsahem či formou překročil mez únosnosti, a je tedy nezbytné jej omezit. Práce se nejprve věnuje funkcím, jež svoboda projevu ve společnosti plní a přibližuje její význam v historii Evropy počínaje starověkým Řeckem. Dále jsou představeny možné přístupy politické filosofie k jejímu omezení a následně identifikovány dva, jež jsou relevantní pro současnou západní liberální demokracii. Těmito přístupy jsou princip ublížení J. S. Milla a princip obtěžování J. Feinberga. Po jejich detailním rozboru je vytvořen jednotný hodnotící princip, na jehož základě lze posuzovat konkrétní případy v praxi. Výsledný politicko-filosofický princip je následně aplikován na případ rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem. Autor podrobně přibližuje politickou činnost strany i samotnou metodu, podle níž soud došel ke svému závěru. Obě metody, politicko-filosofickou i právní, následně porovná a zdůrazní podobnosti i rozdíly. V obou případech je činnost Dělnické strany jednoznačně vyhodnocena tak, že je neslučitelná s hodnotami liberální...
|
|
|
Mediální obraz zrušení Dělnické strany ve zpravodajství ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Práce se zabývá tím, jak Česká televize informovala na svém kanálu ČT24 v rámci zpravodajské relace Události o druhém soudním procesu s extrémní Dělnickou stranou, kterou později Nejvyšší správní soud rozpustil. Stalo se tak vůbec poprvé v historii samostatné České republiky. Práce se zpočátku zaměřuje na představení problematiky extremismu a vysvětlení základních pojmů. Poté přechází ke stručnému výkladu historie pravicového extremismu v českých zemích od dvacátých let dvacátého století po současnost. Na základě historie extremismu práce popisuje historii Dělnické strany a Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejichž existence přímo na historii českého pravicového extremismu navazuje. V praktické části se pak práce zabývá samotným zpracováním reportáží o soudu s Dělnickou stranou. Všímá si hlavně obrazového a jazykového zpracování, objektivity, vyváženosti, udělené míry důležitosti či tematického zaměření a toho, jak redaktoři ČT pojali obraz jednotlivých aktérů reportáží a jak se postavili k důkazům o spojení Dělnické strany s neonacistickou scénou.
|
|
|
Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989
Vaníček, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989" pojednává odbornou, ale zároveň čtivou, formou jak o pravicovém extrémismu obecně, o jeho historickém vývoji a jednotlivých ideologiích, tak konkrétně o situaci krajní pravice u nás po listopadu 1989, tak i o jeho příčinách a s tím souvisejících řešení, jak pravicový extrémismus dle zjištění autora v co největší míře eliminovat. Je zajímavé a poučné se dozvídat o tom, jak se západní společnost v době modernizace, tedy zejména v devatenáctém století, proměňovala a jaké dopady tato epocha měla na lidské myšlení a sebeuvědomování. V jaké myšlenkové proudy tato emancipace vyústila a jaký vliv to všechno mělo na světové dějiny. Počínaje nacionalismem, ze kterého vyústily fašismus a následně nacismus, a neofašismem a neonacismem prozatím konče. Všechny tyto jevy měly přirozeně po Sametové revoluci značný vliv i na konstituování naší novodobé extrémní pravice. Zmíněné jevy ovšem nepřicházejí jen tak samy od sebe. Vždy jsou více či méně něčím podmíněny. A právě i těmito podněcujícími, respektive zmírňujícími, faktory se práce zabývá. Stejně jako návrhy na pozitivní řešení problematiky krajní pravice, které jsou rozebírány v kapitole poslední. Práce jistě dobře poslouží nejen případným odborným a praktickým účelům, ale i všem, kdo...
|
host ::
RSS.